Včelařská konference

Přátelé, to vše je velice hezké. Vše toto bude fungovat, pokud v blízkosti nebude nejaké hnojiště. Domnívám se, že hnojiště je za a) teplejší než jakákoli voda v napajedlu a za b) močůvka obsahuje pro včely atraktanty, kterým prostě neodolají. V minulém roce manželka zakoupila a použila do truhlíků na pelargonie zeminu přímo určenou pro pelargonie. V těchto truhlících bylo náhle plno včel a aby se dostali k vodě tak se do této zeminy i zavrtávaly. Moje s láskou vybudované hygienické napajedlo, prkénko s cikcak drážkou a napájené ze sudu s pomalu kapající vodou, krásně osluněné nekompromisně opustily. Tato zemina patrně obsahovala látky, které včely vyhledávají. Zeminu určenou pro jiné rostliny včely ponechávaly bez povšimnutí. Pohrdly také napajedlem zhotoveným ze čtyř čtyřlitrových lahví s prosakovacími víčky. A to jsem jim ty lahve natřel černou tabulovou barvou, aby se slunce mělo kam opírat. Závidím jednomu známému, včelaři na Tanvaldsku(nmv 450 m), který na kozy položil jednoduše smrkovou krajinku, přivázal k ní hadici a napájí toto zařízení pramenitou, studenou vodou. Včely se mohou strhat při návštěvách jeho napajedla. Ale v nejbližším okolí žádný zdroj vody, ani hnojiště není.
Zkoušel jsem, jak zde poradil PavelT, v tenké vrstvě oblázky, šotolinu, dokonce jsem zakoupil v potřebách pro "domácí mazlíčky" i lávové kameny a nic. Ale v rezavém sudu se zbytkem ztvrdlého asfaltu na který děti naházeli částečně písek a kam napršelo troch vody "to jóóó" to jim šmakovalo. Ale letos na ně vyzraju. Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce uzmul kus tmavé bavlněné tkaniny. Napaječka funguje po technické stránce bezvadně. (Ostatně to ty předešlé také.) Tkanina jako knot krásně saje vodu a při doteku je znát, že je vhká. Slunce ji snad ohřeje na dostatečnou teplotu. Včely budu lákat osvědčeným způsobem. Na med. To by v tom byl čert, aby včely ten med nezbaštily. Kde je hygienicky nezávadná voda tak budou vědět. Ale to sousedovo hnojiště, to hnojiště, to hnoji.......
Pepča

S napáječkami je to dle mé zkušenosti přesně tak. Včely obětavě absolvují i
v nepříznivém počasí cestu k močůvce, vytékající z hnojiště cca 500m
vzdáleného, všemožných typů napáječek si všimnou jen ojediněle.
Kamarád z Domažlicka mi před lety sdělil černě humornou historku, jak díky
včelám zjistil, že má cukrovku.
Při práci na zahradě občas chodil vykonat malou potřebu do vlhčího rohu
zahrady ( stále stejného), protože na WC to bylo pro jeho bolavé nohy
daleko. Po nějaké době si všiml, že na to místo se slétají včely a vydatně
ssají z vlhké půdy. Protože taková vlhká místa na zahradě měl ještě dvě a na
ně včely nelétaly, usoudil, že to má spojitost s jeho močením.
Po jedné z běžných návštěv u lékaře odhalili, že má cukrovku.
Bez včel by to možná zjistil mnohem později, až by příznaky byly vážnější.
Na mé odpadní tekutiny zatím nelétají. Neberte to prosím jako návod a
náhražku odborného vyšetření, jen jsem si na to v souvislosti s tématem
vzpomněl. I můj kamarád to rád přidává jako jednu z humorných historek,
dokládající laikům, co všechno to nádherné společenství hmyzu dokáže.

Ale ještě k tomu hnojišti:
Zatím jsem se v literatuře nikde nedočetl, že by hnojiště mohlo být zdrojem
pro šíření včelích nemocí. Včely si z odtékajícího roztoku přefiltrují
rozpuštěné dusíkaté látky, stopové prvky a pod. Jejich pohled na hnojiště
netrpí lidskými předsudky.

Hnojiště je jen hromada rostlinných zbytků plných prvků celé Mendělejevovy
tabulky a intenzivně pracujících mikroorganizmů.

Josef Kala

"Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce....."

U nás na severozápadě:
Včerá 19 stC ve stínu. Nádherný - přímo učebnicový hromadný prolet ze všech úlů. Dnes 13 st. ve stínu. Včely v plné práci, nosí pyl a u napajedla stojí ve frontě jako důchodci na banány. Sousedovi patrně vyschlo hnojiště. Je u nás dost sucho.
Pepča

Lehl jsem si na zem před úly a díval jsem se na cvrkot (včera i dnes), nádhera. Včelky létaly, jako kdyby to byl jejich poslední prolet. Co to s nimi udělá ? Myslím tím, když příjde špatné počasí, budou mít hodně plodu a bude mráz ? (Ne Děda).